Co když v garážích nebo parkovacím domě vzplane elektromobil?

Pokud dojde k nekontrolovatelnému nárůstu teploty lithium–iontových článků, objeví se jiskry, oheň postupně zasáhne i další části baterie. Okolní teplota dosáhne až 1 000 °C, což je dvojnásobek v porovnání s požárem spalovacích aut.

Nabíjení se sice zdokonaluje. Zkrat, mechanické nebo softwarové poškození ale nejdou vyloučit. Proto je nezbytný rychlý a přesný zásah, který zabrání větším škodám.

Podíl hybridů a elektroaut u nás patří k nejnižším v EU. Prozatím. Až vznikne infrastruktura, doženeme Německo, Rakousko, Finsko nebo Dánsko, kde baterie pohání 30 % nově registrovaných vozů.

V Praze, Bratislavě nebo Brně bude vývoj rychlejší. Velká města v Česku a na Slovensku zaplní desítky tisíc elektromobilů, které potřebují parkovat i dobíjet.

Nástup elektromobility vyžaduje nastavení pravidel požární bezpečnosti pro nabíjení i parkování. Jaké budou standardy? Kolik parkovacích míst bude mít samostatné hasicí zařízení? Které řešení se prosadí?

Předpisy a certifikace pro hašení li-ion baterií se právě formují. Sledujeme vývoj a máme radost, že nastavený směr odpovídá tomu, co nabízí řešení i-Sprink.

Autonomní lokální detekce požáru udělí pokyn k hašení pouze hlavicím, které se nachází nad hořícím elektromobilem. Dostatečné množství a tlak vody ochladí hořící vůz a zabrání šíření ohně. O zbytek se postarají hasiči.

Pro reálnou zkoušku byly použity 3 automobily se spalovacím motorem. Pod prostřední automobil byly umístěny akumulátory pro simulaci elektromobilu, které byly následně zapáleny. Na obrázku vpravo můžete vidět rozdíl stavu automobilů po 40 minutách požáru bez systému i-Sprink a se systémem i-Sprink.

Přejít na odkaz na video ze samotné zkoušky.